EU a ty její dotace

Nedávno se na Evropskou komisi obrátil český občan, P. Fryč, který by rád, aby stát vrátil EU 100 miliard korun, které dostal na dotace, ty by měl samozřejmě poté vymáhat po těch, kterým dotace rozdal. Tvrdí, že kvůli dotacím, nebo spíše kvůli subjektům, které dotace dostaly, zkrachoval jeho podnik a on se ocitl v nepříjemné situaci. Společnost, jejímž byl vlastníkem, se ještě nedávno doslova topila v miliónových dluzích, načež ji poté koupil nový majitel.
 

Jak to je s těmi Evropami

Legislativa i judikatura EU zakazuje veřejnou podporu, byť se ukazuje, alespoň dle pana Fryče, že má své mezery a výjimky, kterých je využíváno. Stát tak, de facto, si sice hraje na tržní ekonomiku spolu s EU, v realitě je to však mnohem jednodušší. Sám stát totiž rozhoduje, koho podpoří a kdo bude živ z evropských dotací a kdo bude muset čelit nárůstů konkurenceschopnosti malých a středních podniků, které získají tolik síly, že se za chvíli stanou novými velikány – minimálně ve Fryčově případě klesly ceny tisku tak hluboko, že se prodělávalo až do výše 90 milionů korun dluhu.
 

Nezůstali jsme u EU

Kromě podnětu Evropské komisi, která asi pravděpodobně stížnost zamítne, je pak připraven pan Fryč se svým právním zástupcem hnát záležitost nejen před evropské soudnictví, ale i to tuzemské. A k soudu požene jak stát tak Ministerstvo průmyslu a obchodu, které dotace v této oblasti rozděluje. Zároveň dokonce vznesl podnět senátorům a poslancům, aby se rozhodlo o protiústávnosti tzv. Blokových výjimek, které právě mohou za prolomení zásady zákazu veřejné podpory skrze dotace.
 
Celá záležitost je ještě v plenkách, ale určitě se dostane mezi přední příčky bizarních stížností a judikatury EU. Ono není to tak nemožné, co se týče meritu věci, ale návrh rozhodnutí, který navrhuje pan Fryč, je značně nesplnitelný, a i kdyby dostál zákazu veřejné podpory, porušil by tím hned několik dalších principů a práv těch, kteří tyto dotace dostali. Ale určitě bude pro každého podnikatele zajímavé sledovat, k čemu soudnictví dospěje.